Království blanenské litiny
Devatenácté století se díky průmyslové revoluci a rychle postupující industrializaci stalo obdobím rozkvětu pěstování rostlin v interiérech. Díky oceli, litině a sklu vstoupilo zahradnictví mezi lety 1820 a 1840 do své zlaté éry. V Anglii nastal v této době nevídaný rozvoj stavby skleníků a zimních zahrad, který záhy ovlivnil celý svět. Začalo se používat parní vytápění a rychle se vyvíjely nové konstrukční systémy či vnitřní technologie spojené se závlahou a rosením rostlin.
Také v českých zemích hraje železářství významnou roli. Na Blanensku má tradici sahající hluboko do historie. K nejvýraznějšímu rozkvětu zdejších železáren dochází až v roce 1806, kdy převzal správu panství Hugo Franz Salm-Reifferscheidt, iniciátor převratných změn ve výrobě. Mimo jiné zavedl výrobu esteticky hodnotných předmětů, které bývají označovány jako umělecká litina. Inspirovaly jej vzory z tehdy již proslulých pruských železáren v Gliwicích či Berlíně. Sám se zajímal především o odlévání litinových soch vycházejících z antických předloh. Tento trend byl potvrzen po nástupu Karla Reichenbacha do funkce ředitele železáren (1821) a dvojice Salm–Reichenbach přivedla blanenské železárny k období nebývalé prosperity jak v oboru průmyslovém, tak uměleckém. Litina z Blanska byla vyvážena téměř do celého světa.
Dokumentací a prezentací výroby blanenských železáren se zabývá Muzeum Blanenska, p. o., které sídlí na blanenském zámku. Jeho sbírka umělecké litiny čítá téměř 2500 inventárních položek, mezi nimiž jsou zastoupeny exponáty od vzácných litinových soch přes litinová kamna až po květinové stolky, nádoby a další prvky spojené s použitím rostlin v interiéru.
Předchozí a následující květinová zastavení