Mobiliář pro rostliny
Jak rostliny v nádobách postupně pronikaly do obytného prostoru, začínal se objevovat speciální nábytek určený k jejich pěstování a prezentaci. Jednotlivé rostliny byly obvykle umísťovány na malé stolky či stojany poblíž oken. V případě významných společenských interiérů byly seskupovány do větších kompaktních skupin na etážově uspořádané stojany, které byly obvykle umísťovány symetricky mezi okny a sedacími prvky. Bylo možné se setkat i s monumentálními lustry s vestavěnými držáky určenými pro rostliny v květináčích. Rostliny se do interiérů umisťovaly většinou pouze dočasně, v době pobytu panstva nebo při konání slavností.
Z výsady aristokracie se však během 19. století postupně stává běžná součást obytných místností napříč společností. Pro pěstování rostlin byly zřizovány zvláštní prostory. Součástí architektury se staly rozšířené okenní výklenky a arkýře i rozměrné zimní zahrady s velkými okny. Jednotlivé nádoby zde byly rozmísťovány na vyvýšených květinových stolcích, popínavé rostliny se pnuly po ornamentálních kovových konstrukcích a ze stropu visely dekorativní závěsné nádoby s převislými rostlinami. Ke svébytným prvkům umisťovaným v interiérech patřily i různé druhy malých pokojových skleníků pro pěstování náročnějších rostlin. Mnohdy byly tyto prvky spojeny i s chovem živočichů. Mobiliář pro pěstování hrnkových rostlin prošel intenzivním vývojem a stal se nedílnou součástí dějin nábytkové kultury.
Předchozí a následující květinová zastavení