RENESANCE / MANÝRISMUS

Základním tvůrčím principem renesance bylo hledání krásy, harmonie a oživení antického kulturního dědictví. Květiny se staly běžnou součástí života a nového pohledu na svět. Jak můžeme zjistit z pláten velkých renesančních mistrů, květiny byly upravovány do rozměrných kytic a v různých nádobách rozestavovány na zem, na okenní římsy nebo nástěnné police. Velké množství různých druhů květin bylo od konce 16. století pěstováno na záhonech v malých květinových zahradách poblíž domů. Na počátku tohoto období se květiny nezřídka aranžovaly do užitkových nádob, hojně se využívaly např. karafy a poháry, postupem času se začaly vyrábět speciální nádoby určené výhradně pro květiny. Ke slovu se opět dostaly květinové girlandy a věnce, které našly své uplatnění v nových palácích i měšťanských domech. Jako zeleň se používaly vavřín a myrta, do věnců a girland pak byly přidávány i větvičky s plody. Od 2. poloviny 16. století se z Blízkého východu do Evropy dostávaly tulipány, hyacinty a další cibuloviny. Obliba tulipánů posléze vzrostla natolik, že v barokním období vyústila v Holandsku mezi roky 1634–1637 v tzv. tulipománii – tulipánovou horečku.

Oblíbené rostliny:
Renesance – lilie, růže, kosatce, karafiáty, kopretiny, hrachory, chrpy, slunečnice, ostrožky, orlíčky, tulipány, hyacinty, vavřín, myrta.