STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM / STŘEDOVĚK

Z doby antického Řecka a Říma se dochovalo množství dokladů o používání květin. Zvykem bylo zdobit se květinami při bohoslužebných obřadech a při hostinách. Setkáváme se zejména s věnci (corona), festony a girlandami. Pro slavnostní průvody se zhotovovaly též kytice na tyčích (fasciculus florum). Věnce se věšely na dveře při narození dítěte, řecké a římské nevěsty si jimi zdobily vlasy. Řekové zdobili věnci a girlandami především posvátné háje, oltáře a chrámové sloupy. Naopak Římané, preferující spíše úspěch na poli válečném a sportovním, kladli vavřínové věnce na hlavy úspěšných vojevůdců.

Po zániku Římské říše nastalo období, které přálo více válečným konfliktům než aranžování květin. Také církev, která potřebovala upevnit svůj vliv, se snažila ve vědomí lidí potlačit myšlenky na věci světské. Románská kultura raného středověku nezanechala doklady o aranžování květin, období gotiky již s sebou přineslo více informací. Zahradní umění bylo v období středověku prostým lidem ukryto za vysokými zdmi klášterů, v lékárenských zahradách a v zahradách panovnických rodů, kde se květiny pěstovaly v omezeném množství spolu s léčivými bylinami a kořením. Především díky řeholníkům se dochovalo velké množství cenných informací v dobových herbářích a manuskriptech. Velmi důležitá byla především symbolika používaných druhů květin, které vyjadřovaly určité abstraktní pojmy, např. lásku, čistotu a pokoru. Nejvýznamnější a nejopěvovanější květinou se stala lilie bělostná, která byla častým symbolem světců a duchovní čistoty, v pozdějším období také vzrůstá symbolický význam růže. Zcela zvláštní význam pak měly květiny zobrazované na erbech a obrazech šlechty.

Navzdory silnému vlivu církve přetrvávalo mezi lidmi mnoho pohanských zvyků, ve kterých měly květiny nezastupitelnou roli. Věnečky do vlasů, šňůry s navazovanými květinami a svazky větviček či bylin se používaly zejména na venkově. V místnostech se na prostřené stoly i kolem nich z hygienických důvodů pokládaly výhony a svazky bylin či vonné květy. Pro doplnění interiérů se používaly prosté polní nebo luční květy jednoduše vkládané do nádob.

Oblíbené rostliny:
Řecko a Řím – růže, hyacinty, lilie, fialky, karafiáty, šafrány, ostrožky, máky, sasanky, laskavce, vavřín, myrta, břečťan, olivovník.
Středověk – růže, lilie bělostná, kosatce, orlíčky, konvalinky, macešky, karafiáty, květy a plody jahodníku, fialy, luční květy.